Petra Guasti

politoložka, vědkyně, pedagožka

––

Vystudovala mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd UK, poté pokračovala studiem politické sociologie na Středoevropské univerzitě ve Varšavě a Lancaster University ve Velké Británii. Doktorská studia politické sociologie absolvovala na Fakultě sociálních věd UK, a politologie na Bremen University. Habilitovala se v politologii na Goethe University ve Frankfurtu nad Mohanem a následně také na Fakultě sociálních věd UK. V současnosti vyučuje na Institutu politologických studií FSV UK a jako vědecká pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd ČR působí v Národním institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) jako zástupkyně vědecké ředitelky institutu. Ve svém výzkumu se zaměřuje na kvalitu demokracie, polarizaci a populismus. Je autorkou odborných článků i spoluautorkou knih na daná témata.

Petra Guasti bude hostem panelu K čemu je v demokratické společnosti dialog?

Ve svém výzkumu se zaměřuji na demokracii a největší hrozby, kterým dnes demokracie čelí – populismem a polarizací. Jsem přesvědčena, že jediným způsobem, jak ochránit demokracii, je její prohloubení – odborně bychom řekli demokratizace demokracie. Řada soudobých problémů, jako je nedůvěra, apatie, konflikty, je totiž výsledkem toho, že dosud plně nenaplňujeme demokratické ideály.  Dva citáty prvního českého prezidenta, sociologa Tomáše Garrigue Masaryka výstižně ilustrují, co je pro zachování demokracie nezbytné.

V prvním citátu, kdy Masaryk říká „Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty“ nás Masaryk upozorňuje, že demokratické instituce jsou nezbytnou, ale ne dostatečnou podmínkou či předpokladem demokracie. Kromě institucí potřebujeme demokraty – jedince, kteří věří v liberální demokracii založenou na pilířích vlády demokratické většiny a ochrany práv menšin. Demokracii nelze zredukovat pouze na volby. Protože svobodné volby nemohou proběhnout v nesvobodném kontextu. Je důležité, aby po volbách většina vládla takovým způsobem, že politická menšina má možnost oslovit voliče pro budoucí volby.

To souvisí s prostorem, který je dáván opozici v parlamentu pro kritiku vládních názorů. A i když nás mohou iritovat takzvané obstrukce, nelze měnit „pravidla hry“, protože dnešní vítězové mohou být zítřejší opozice. Svobodné prostředí souvisí také s nutností svobodných médií, kde probíhají diskuse. Není možné dát opozici před volbami pouhých 5 minut a zbytek času monopolizovat vládní straně, jak se stalo v Maďarsku před parlamentními volbami v dubnu 2022. Stejně tak není součástí svobodných médií přepínat vysílání veřejné televize z projevu opozičního politika na reportáž o oblíbeném dortu vůdce vládní strany, jak se stalo v říjnu tohoto roku v sousedním Polsku.

Druhý Masarykův citát, „Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi“, nám připomíná, že diskuse o podobě a povaze naší demokracie nesmí být vyhrazena pouze elitám. Naopak, občané a organizace musí být nedílnou součástí těchto debat. Tyto rozhovory mohou probíhat v různých formách – u kuchyňského stolu, v místním hostinci, škole, kostele nebo v institucích reprezentativní demokracie. V mnoha zemích existuje institucionální rámec pro tyto debaty, který se nazývá demokratická inovace.

V sousedním Německu již několik let probíhají tzv. občanské konventy na místní a zemské úrovni. V letech 2019–2020 se uskutečnilo takzvané Občanské shromáždění pro demokracii na federální úrovni. Bylo organizované sdružením Více demokracie s podporou nadací Schopflin a Mercator. Účastníci a účastnice byli vybráni náhodně – losem. Celkem s účastí souhlasilo 160 vybraných. Středem zájmu občanského shromáždění byla otázka, zda a v jaké podobě lze naši osvědčenou parlamentně-zastupitelskou demokracii doplnit o další prvky občanské participace a přímé demokracie. Občanská rada navázala na práci expertní komise německého parlamentu a politického konsensu největších politických stran v zemi, že do diskuse o podobě demokracie a jejím prohloubení se musí zapojit občané. Občanská shromáždění se nyní konají pravidelně, již proběhla k tématům role SRN ve světě, klimatu, budoucnosti Evropy, výzkumu, umělé inteligenci, školství a učení. Od září 2023 probíhá shromáždění ke stravování.

Vzorem pro německé občanské shromáždění byla občanská shromáždění a jejich předchůdce občanský konvent v Irské republice. Tomu se podařilo integrovat občany do diskusí nad otázkami hluboce rozdělujícími irskou společnost – kriminalizaci blasfemie, reproduktivní práva a manželství pro všechny. Po mnohatýdenních diskusích, kde losem vybraní občané vyslechli experty obou stran a následně diskutovali a hlasovali, podpořili změnu ústavy a vyhlášení celostátního referenda. Irský parlament, který se zavázal následovat doporučení konventu a shromáždění, referenda vyhlásil a všechny změny byly přijaty.

Podobná občanská shromáždění se uskutečňují rovněž v Belgii, Francii a Velké Británii, ale pouze v Irsku a Německu se politická reprezentace zavázala doporučení shromáždění následovat. To je velmi důležité, protože pokud chtějí volení zástupci – jako například francouzský prezident Emanuel Macron – občanům pouze „naslouchat“, dále se prohlubuje nedůvěra, skepse k demokratickým elitám a institucím a participativní frustrace.

Tyto příklady ukazují, že spolu můžeme diskutovat o všech tématech. I o těch, která nás hluboce rozdělují. Podmínkou je však důstojné fórum – občanské shromáždění, ochota účastníků si naslouchat a ochota existujících volených zástupců doporučení občanského shromáždění implementovat.